ahoj
19. prosince 2012 v 18:04
Ahoj lidi jak pak se máte napište!!!
A želvi už se zazimovali a schovali
a pro to máme míň práce s krmením!!!
Želvy se dají do hlíny nebo substrátu,
zahrabese a dáse na substrát nebo
hlínu listí které nám zbylo z podzymu
a dáme do ledničky nebo do mrazáku,
ale varuji domrazáku jjenom kyž tam
bude kolem 2- 0°.
Tak pa příště!!!!!!!!

želva obrovská
18. září 2012 v 18:16
Želva obrovská
Délka krunýře dospělé želvy je až 120 cm, může vážit až 200 kg a dožívá se až 160 let. Je tak druhou největší suchozemskou želvou. Karapax má hnědou barvu a tvar vysoké kopule.
Mohutné nohy slouží také jako opora těžkého těla. Krk má velmi dlouhý, a velmi velký, což pomáhá želvě využít větví až do jednoho metru od země jako zdroje potravy.
I když jsou typicky pomalé a opatrné, jsou schopny značné rychlosti. Jsou také vynikajícími plavci.
V průběhu 18. a 19. století jejich počet poklesl v důsledku lovu a sběru vajec. Na některých ostrovech byly již vyhubeny. Dnes jsou vyhubením ohroženy. V poslední době jsou na trhu se zvířaty stále více k dispozici. Může být požadováno povolení.
Nejvíce jsou aktivní v dopoledních hodinách, kdy tráví čas hledáním potravy. Živí se převážně listy, plody a výhonky rostlin, občas i živočišnými zbytky, jsou tedy býložravci.
V jejich přirozeném prostředí je jim dopřáno jen malé množství vody, většinu jí přijímají z potravy.
V zajetí jsou živeny často ovocem jako jsou jablka a banány, stejně jako rostlinnými peletami.
Mezi únorem a květnem samice kladou 9 až 25 měkkých vajec do důlku v půdě, který pak zahrabou je a půdu udusají.
Obvykle z méně než poloviny vajec se vylíhnou mláďata. Snůšek může být za rok více. Inkubace trvá 6 až 7 měsíců.
želvy
22. května 2012 v 20:02
Obecně
Dorůstá 20cm, v přírodě se vyskytují i větší jedinci. Karapax má žluto-hnědé nebo hnědo-černé zabarvení, které se může měnit při dlouhodobém pobytu ve venkovním prostředí. Je oblíbená pro svou aktivitu a poměrně nenáročný chov.
Areál rozšíření
Rozšířena je především v oblasti Řecka, balkánských států (až po Dunaj). Některé poddruhy žijí v Itálii, na Baelárech, Korsice, Sardinii, v jižní Francii a východním Španělsku (v tzv. katalánských zemích). [1] Má ráda volné stepní krajiny zarostlé keři, které poskytují dostatek stínu, se spoustou kamení. Ráda se schovává, a i když je aktivní ve dne, z úkrytu vylézá raději za šera, protože jí horko nesvědčí. Také ve venkovním výběhu se snaží vždy nalézt stín a bezpečný úkryt, kde by se mohla skrýt.
Chov
I když se jedná o býložravou želvu, neměla by být krmena výhradně bylinami. Kromě čerstvého listí ze stromů a dalších rostlin (jetel, pampelišky, vojtěška, kedlubny, ředkve…) je dobré jí občas dávat také seno. Z živočišné potravy pak pro doplnění výživy ráda jí vaječné žloutky, syrové maso (třeba i žížaly), ráda si pochutná třeba i na piškotu namočeném v mléce, ale jedná se o velice nezdravý doplněk!
Pro správný chov želvy je zásadní zajistit zvířeti dostatečný přísun ultrafialového záření. Ideální je venkovní chov s expozicí na slunci, při chovu v teráriu je zcela nezbytné zajistit dostatečný osvit umělým zdrojem UV záření.
Želvám je velmi vhodné doplnit stravu umělým zdrojem vápníku. Komerčně nabízené vitamínové doplňky nejsou nutné, někteří chovatelé je dokonce označují za škodlivé a při nesprávném dávkování smrtící.
Ačkoli termín "suchozemská želva" sugeruje, že želvy vyžadují pobyt v suchém prostředí, opak je pravdou. Želvám je nutné zajistit trvalou přiměřenou vlhkost chovného prostředí. Nedodržení vede k různým problémům, zejména růstovým deformacím krunýře (zhrbatění).
Názory na to, zda je pro želvy zimní spánek nutný se významně rozcházejí. Zatímco někteří autoři a chovatelé tvrdí, že zimování je nutné i v prvním roce života, jiní naopak mají zimování v prvním roce za velmi rizikové a nedoporučují ho. Praktické zkušenosti chovatelů nenaznačují, že by absence zimního spánku vůbec zvířatům škodila.
Ochrana
Želva zelenavá (Testudo hermanni) je chráněná statusem EU CITES, kdy želvy spadají do skupiny CITES "A".Želva zelenavá konkrétně do přílohy ES "A" a do příloha CITES II. Vlastník (majitel) želvy potřebuje tedy Cites dokumenty (REGISTRAČNÍ LIST exempláře ohroženého druhu živočicha nebo rostliny) a při prodeji či nákupu také výjimku ze zákazu obchodní činnosti (žlutý doklad). Vzhledem k tomu, že je většina želv přímo ohrožena vyhynutím a jmenovitě uvedena na seznamu CITES I, II a III, prodej a koupě je limitován podmínkami těchto dokumentů. S těmito dokumenty pak dochází k přeregistraci želvy na nového vlastníka (majitele). Prakticky to znamená, že neregistrovaná zvířata mohou být zabavena a pokud je znám jejich původ, na náklady majitele pak navrácena do místa původu.
Zajímavosti
Želva zelenavá se dožívá 60-80, podle některých pramenů 50-100 let. Pohlaví lze u želv spolehlivě určit teprve v šesti, obvykleji až v deseti letech.Pro suchozemské želvy byly uspořádány v březnu 2012 v Brně-Bystrci závody, pravděpodobně první oficiálně povolené v České republice. Zúčastnila se čtyři zvířata, zvítězila šestiletá samice želvy zelenavé.




